Hvězdárna Vyškov
	Mimořádný zájem o astronomii na vyškovsku dal podnět dvěma amatérům, K. Otevřelovi a J. Neckářovi, k pořádání “večerů pod hvězdnou oblohou”. Tyto večery se za spolupráce studentů místního gymnázia konaly v zámecké zahradě. Přičiněním tehdejšího předsedy Měst. NV, J. Veselého, byla na roky 1969-70 zařazena do akce “Z” výstavba hvězdárny. Místo pro hvězdárnu bylo vybráno východně od města v letovisku Marhanice, kde je také koupaliště a letní kino. Od města je vzdálena asi 20 minut. Projekt na stavbu včetně jejího přístrojového vybavení vypracoval tehdejší ředitel prostějovské hvězdárny A. Neckář. Ke stavbě bylo použito materiálu z bouračky a dlažebních kostek. Odsuvnou střechu s motorickým pohonem zhotovil n.p. Stavební stroje ve Výškově. Hlavní dalekohled byl vyroben z části v dílně hvězdárny v Prostějově a z části v dílnách n.p. Agrostroj. Hvězdárna se dočkala svého otevření 6.11.1970. Záhy byla ale zase uzavřená pro závady na nekvalitně provedené montáži. Hlavním přístrojem je dalekohled Newton 310/2400 mm s optikou fy. Zeiss. Dalekohledem je možno dosáhnout až 400 násobného zvětšení. V roce 1997 byla k dalekohledu připojene CCD kamera ST7. Dalším přístrojem je refraktor 105/1200 mm s optikou od ing. Gajduška z Ostravy. Dalekohled je používán k pozorováním sluneční fotosféry. Tato pozorování umožňuje helioskopický okulár. Přístroje doplňuje astrograf s formátem desek 9 x 12 cm. Montáž je samozřejmě doplněná jemnými pohyby v rektascenzi i deklinaci a hodinovým pohonem. V roce 1977 bylo na hvězdárně započato s pořádáním dvouletých “ Klubů mladých astronomů”. Odborná práce se zaměřila převážně na pozorování zákrytových proměnných hvězd. Zde je velmi dobře rozvinutá spolupráce s hvězdárnami Mikuláše Koperníka v Brně a ve Ždánicích při pravidelných astronomických praktikách pozorovatelů zákrytových proměnných hvězd. Hlavním zaměřením hvězdárny je popularizace astronomie v rámci mimoškolního vzdělávání formou přednáškových pásem s diapositivy a filmy pro veřejnost a pro školy vyškovského okresu.