Historie hvězdáren

      
Lidová hvězdárna Úpice
Nad městem za hřbitovem, podobně jako několik jiných hvězdáren, byla z popudu astronomů amatérů postavena nejdříve malá pozorovací bouda s kopul, vedle které po čase vyrostla hvězdárna. Tato hvězdárna, která je postavena shodou okolností v oblastí mimořádného rádiového klidu je přímo předurčena ke sledování sluneční aktivity na rádiových vlnách. K tomuto účelu zde byl instalován radioteleskop pracující na kmitočtu 27 kHz. Kromě sledování aktivity našeho Slunce v rádiovém oboru spektra jsou zde prováděna i pozorování v optickém oboru. Výsledky těchto pozorování jsou po zpracování dostupné i v každodenních hlášeních sdělovacích prostředků kde informují o síle narušení magnetického pole Země, o Relativním čísle a o magnetickém toku. Jsou zde prováděna také sledování vlivu sluneční aktivity na biosféru. Část programu hvězdárny je vymezen také astrofotografií.
Hlavní kopule, která má průměr 6 metrů je osazena refraktorem Metz 180/1785 používaným hlavně k zakreslování sluneční fotosféry. Dalšími přístroji jsou Meniskus-Cassegrein 260/315/3500 mm a Maksutov 350/410/844 mm. Všechny tato přístroje jsou ne společné vidlicové paralaktické montáži.
Bečvářova kopule je vybavena Bečvářovým dalekohledem, který po dlouhé pouti Československou republikou zakotvil na úpické hvězdárně. Na společné vidlicové montáži jsou zde nainstalovány pointační dalekohled Seratain 130/2000 mm a dvě fotokomory 240/1200 a 200/160 mm
Hvězdárna je také zařazena do sítě meteorologických stanic. Kromně rozsáhlé odborné práce se hvězdárna věnuje populariační a vzdělávací činností.
Napsali o sobě:
Hvězdárna v Úpici má již více než třicetiletou tradici. 8.listopadu 1959 v 10 hodin a 30 minut byla slavnostně otevřena tehdy ještě lidová hvězdárna.
Ovšem historie začala o něco dříve. V roce 1952 začal pod vedením pana Vladimíra Mlejnka pracovat astronomický kroužek při klubovně ROH závodu Transporta v Úpici. Již v těchto dobách začínají členové a zejména pan Mlejnek uvažovat o stavbě hvězdárny. Tyto myšlenky se začaly realizovat již v roce 1953 a na konci tohoto roku již stojí na pozemku u Lipek dřevěná pozorovatelna s odsuvnou střechou. A v roce 1954 se začíná v Transportě se stavbou dalekohledu.
Ovšem 27. října přichází katastrofa. Silná noční vichřice rozmetala celou pozorovatelnu do širokého okolí. Na druhou stranu tato událost urychlila rozhodnutí vybudovat stavbu větší a bytelnější. V roce 1955 se stavba začíná rozjíždět.Cihly z demolice a práce mnoha členů kroužku nakonec vyústily v roce 1959v ono slavnostní otevření. Ovšem nejen členové kroužků a jmenovaní se na stavbě hvězdárny podíleli. Bez práce mnoha nejmenovaných,kteří třeba ani astronomii nerozuměli, ale chtěli, aby Úpice měla svou hvězdárnu,by stavba nemohla být nikdy dokončena.
Dalekohled v hlavní kopuli (stavitelé Karel Uhlíř a Stanislav Vaněček) byl vybaven dalekohledem Newtonova typu se zrcadlem o průměru250 mm a ohniskem2000 mm, pointerem o průměru 102mm a ohnisku 1300 mm a fotokomorou s průměrem 102 mm a ohniskem 150 mm. Kopule sama má průměr 6 metrů.
Historie pokračovala. Členové kroužku se věnovali pozorování meteorů, proměnných hvězd, Měsíce a planet. Velkou pozornost věnovali pozorování zákrytů hvězd Měsícem. Konkrétně pozorování meteorů přinášelo důležité poznatky nejen o vlastnostech těchto vesmírných poslů,ale i o vlastnostech atmosféry a v neposlední řadě i o vlastnostech lidského oka. Pozorování zákrytů hvězd Měsícem pomáhalo zpřesňovat dráhové parametry jak Měsíce, tak i naší Země. Nesmíme zapomenout ani na přednáškovou činnost pro návštěvníky hvězdárny.
Postupně se hvězdárna stala zařízením Odboru kultury a školství ONV v Trutnově. Pan Vladimír Mlejnek se stal jejím prvním ředitelem.To bylo v roce 1960. Na doporučení RNDr. Ladislava Křivského z ondřejovské observatoře se hlavní pozornost úpické hvězdárny začala orientovat na pozorování Slunce. Toto se provádělo zpočátku zejména v optickém oboru - tedy zakreslování fotosféry, fotografie slunečních skvrn. Tato pozorování byla později rozšířena o pozorování rádiová- příjem kosmického šumu v oblasti dekametrových vln a registrace sluneční aktivity metodou příjmu atmosferiků (SEA).
Později byl pořízen úzkopásmový H-alfa filtr, umožňující sledovat a fotografovat chromosférické erupce a protuberance. Pečlivě prováděná patrola stavu sluneční chromosféry zařadila úpickou observatoř mezi přední světové hvězdárny věnující se pozorování Slunce.
Měření z úpické hvězdárny jsou pravidelně publikována v prestižních astronomických publikacích a v mezinárodních bulletinech (SGD - Boulder, USA).
Odborná činnost pracovníků hvězdárny se neomezuje pouze na Slunce. Středem zájmu jsou i komety, meteory i další pozorování.
Kromě takovýchto, "ryze" astronomických, aktivit je na hvězdárně prováděno pravidelné měření počasí i znečištění ovzduší.
V roce 1986, po odchodu ředitele pana Mlejnka na odpočinek, postavila se do čela hvězdárny doktorka Eva Marková. Nastala doba dostavby nového křídla hvězdárny a dalšího rozšiřování odborné i popularizační aktivity.
Oblast aktivity v oblasti výzkumu Slunce se rozšířila o velmi důležitý obor pozorování úplných zatmění Slunce. Noční pozorování se rozšířila především o sledování aktivních protějšků gama záblesků, jejichž poloha k nám přichází prostřednictvím sítě internet ve velmi krátké době po vlastní detekci záblesku gama záření nadružici Compton, umístěné na oběžné dráze Země. Navíc se činnost "noční" astronomie rozšířila o pozorování kataklyzmatických proměnných hvězd. Nových měření sedočkalo i měření stavu ovzduší.

Hlavní kopule hvězdárny v Úpici

Systém přijímacích antén

Celostat vrhající obraz Slunce do dalekohledu H-alfa, Kalcium a bílé světlo

nově přistavěná část hvězdárny v Úpici

 

"Napsali o sobě" použito se svolením ze stránek http://www.trutnov.vol.cz/obsupice/

Připomínky zasílejte na adresu sekce nebo na:  Petr Bartoš - bartos@astro.cz
Stránky vznikly s vydatnou pomocí Jaromíra Ciesla z Chlebičova a jeho webu.