Činnost hvězdárny byla po poměrně krátké době z důvodů vykradení a zdemolování vandaly ukončena. Pachatelé tohoto činu sice byli chyceni a potrestáni ale i přesto dochází k postupnému zániku pobočky ČAS. Ani přes tyto potíže nezaniká zájem o astronomii úplně o čemž svědčí i několik pokusů o oživení astronomické společnosti.
V roce 1970 vzniká astronomický kroužek při Jednotném klubu pracujících ROH. Od roku 1973 jsou pořádané, za spolupráce pracovníků brněnské hvězdárny, přednášky pro veřejnost. V roce 1978 začíná aktivně pracovat astronomický kroužek při ODMP, sdružující zájemce o astronomii z řad mládeže. Mimo přednáškové činnosti se jeho členové snaží také o obnovení třebíčské hvězdárny. Roku 1979 je na pozorovatelně instalován 14-i cm refraktor s paralaktické montáži a hodinovým pohonem, který byl zapůjčen brněnskou pobočkou ČAS.
K tomu aby mohla být hvězdárna přístupná i veřejnosti bylo zapotřebí provést značné stavební úpravy. Po zdlouhavých a nesnadných jednáních s příslušnými složkami N.V. bylo přistoastronomické společnosupeno v polovině dubna 1980 k vyměření pozemku hvězdárny na západním okraji města. Díky pochopení Mě. N.V. získali astronomové osm montovaných buněk vyřazených od ČSAD, které přebudovali na novou provozní budovu. Dne 14.6.1980 byla nová hvězdárna slavnostně otevřená. V prostorách budovy se nachází knihovna, kancelář, fotokomora, malý přednáškový sál pro 50 osob a projekční kabina. Současně došlo i k rozšíření přístrojového vybavení. Hvězdárna získala nový dalekohled typu Meniscas - Cassegrein 150/22500 mm včetně příslušenství. O rok později zde byl instalován sice starší ale kvalitní refraktor 135/2000 mm.
Činnost hvězdárny se neomezuje toliko na popularizaci, ale aktivně se zde rozvíjí i odborná činnost, zejména pozorování zákrytových proměnných hvězd.
Po roce 1945 zásluhou odborných učitelů Havlíka a Sedláka a tehdejších studentů gymnázia, především Zdeňka Kvíze, nedávno zemřelé osobnosti světové astronomie, byly položeny základy této specializované činnosti. Aktivita byla zaměřena zejména na popularizaci tohoto oboru formou besed a veřejných pozorování. Tato společnost zahrnula jako přispívající členy řadu občanů města.
V roce 1956 byla vybudována v sousedství "Majbovy" stodoly astronomická pozorovatelna vybavená dobrým refraktorem a v inventáři bylo i několik binarů. Toto aktivní období skončilo vandalským zničením základního přístroje chuligány a odchodem výrazných osobností kroužku na vysokoškolská studia. Následovala doba útlumu. Pozorování přenosnými přístroji zajišťovali pánové Klouda a Kopřiva. V této době byla veřejná aktivita minimální.
Teprve na konci 60. let se ujali činnosti astronomického kroužku pánové R. Hedvábný, L. Fiala, ing. M. Šťastný, otec a syn Kučerové. Mimo přednáškové činnosti byl obstarán, díky pomoci Astronomické společnosti, náhradní základní přístroj a rekonstruována zpustlá astronomická pozorovatelna na konci Ruské ulice.
Astronomická činnost - pozorování proměnných hvězd a zákrytů a popularizační práce (přednášky a vedení zájmových kroužků mládeže) - pokračovala pod střechou Domu osvěty za ředitele Burdy. Výrazným impulsem byl příchod MUDr. Petra Hávy, CSc. do Třebíče. Tento vynikající a mimořádně iniciativní člověk pozvedl odbornou i organizační práci na nebývalou úroveň. Za jeho předsednictví byly zbudovány nové objekty na konci Ruské ulice - jednalo se o montovaný provozní objekt (přednáškový sál, kancelář, knihovna, soc. zařízení, promítací kabina), dále nová observatoř pro nový zákl. přístroj Meniscas - Cassegrain. Objekt byl vybaven několika počítači první generace a začalo budování velkého "likusáku", kde má dnes klubovny junácké středisko "Srdíčko" a byl rozestavěn cihlový hvězdárenský objekt pod kostelíčkem.
Dalšími iniciátory intenzivní činnosti byli Bronislav a Petr Kučerovi (otec a syn). Petr Kučera vedl radu astronomických kroužků, organizoval proměnářská praktika a byl vydavatelem pěkného astronomického věstníku ALGOL.
Někteří členové studovali na postmaturitním astronomickém kurzu ve Valašském Meziříčí, kde získali střední odbornou kvalifikaci. Při měsíčních astronomických schůzích byly zavedeny cirkulační referáty o nových objevech v oboru a přehledné referáty na vybraná témata. Pod vedením dr. karla Tomka byla zpracována řada témat do formy diapásem pro školy a hromadné návštěvy a hvězdárna byla pro tento provoz technicky vybavena.
Do astronomické činnosti, respektive do práce na počítačích, bylo angažováno velké množství mladých zájemců. Jednou z prvních velkých ztrát byl odchod Petra Kučery na hvězdárnu Ždánice. Hvězdárnou a astronomickým kroužkem prošla řada dobrých pozorovatelů, kromě zmíněného otce a syna Kučerových, MUDr. Hávy, Mgr. Doláka, H. Houzarové, M. Lenze ml., RNDr. Martinů, J. Nevrzala, J. Horkého, RNDr. Zejdy, Mgr. R. Pleskače, Mgr. P. Křivánka, Mgr. R. Štorka etc.
V té pamětihodné době se dostala třebíčská pobočka České astronomické společnosti (ČAS) na maximum činnosti. Řada mladých lidí vedla kroužky dětí a mládeže, byla zachycena éra počítačů a velká část dnešních uživatelů se s počítači poprvé seznámila na naší hvězdárně. V té době byly pořádány veřejností hojně navštěvované přednášky známých specialistů jako např. Dr. Grygara, prof. Dr. Obůrky, dr. Pokorného, dr. Mikuláška, dr. Zejdy atd. V samotném astronomickém kroužku se pozorovaly proměnné hvězdy a v jisté době byla nejúspěšnější kolegyně Houzarová - Bohutínská, sekci vedl později RNDr. Zejda. Pozorování zákrytů hvězd organizoval přímo MUDr. P. Háva. Je jasné, že tehdejší boom astronomie mělo na svědomí i preferování tzv. ateistické výchovy, nesporné úspěchy kosmonautiky i družicového programu. Současný trend médií směrem k astrologii, což je krystalicky čistý obskurantizmus, je děsivý.
I v současnosti je hvězdárna dvakrát týdně přístupná veřejnosti (mimo předem dohodnuté hromadné návštěvy), což bylo bohatě nedávno využíváno pro pozorování komet. Zmíněná etapa intenzivní aktivity bohužel skončila odchodem MUDr. Hávy a amatérská astronomie skromě nadále v městě živoří, což je pro mnohé pamětníky krásných časů mimořádně těžké konstatování. V současnosti se o hvězdárnu stará Jiljí Mahr, mimořádně kvalifikovaný informatik, hudebník, ale zrakově těžce postižený člověk, společně s M. Lenzem, který v současnosti vede astr. kroužek a pobočku ČAS.
Ing. Milan Šťastný, CSc.
