Městská hvězdárna Slaný
	Jako v mnoha jiných případech, tak i ve Slaném se rozhodnou měrou přičinili o stavbu lidové hvězdárny členové astronomického kroužku. Přednášky, besedy a pozorování dalekohledem ve Slaném a přilehlých obcích přispěly k rozvoji znalosti o Vesmíru a také ukázaly obětavost a nadšení členů astronomického kroužku. Kromně několika přenosných přístrojů, používali k pozorováním také 12 cm Newton na pozorovatelně vybudované na štreše školy v Hájích. Z důvodu nevyhovujících prostor a z touhy po důstojných pozorovacích a popularizačních možnostech, začalo vedení astronomického kroužku prosazovat návrh na stavbu samostatné hvězdárny. Jajich iniciativa našla pochopení a podporu u příslušnách pracovníků národního výboru, u stranických funkcionářů a u místních občanů. Stavba hvězdárny probíhala v akci "Z" a kromně členů astronomického kroužku se na ni podíleli také žáci místních škol a zaměstnanci okolních podniků. Hvězdárna byla otevřena v roce 1964. Budova s kopulí o průměru 5,75 m, klubovnou, přednáškovým sálem, knihovnou, temnou komorou a kanceláři se tak stala dominantou města, na kterou byli obyvatelé Slaného právem pyšní. Jako hlavní dalekohled by pod kopulí nainstalován Zeiss refraktor 110/2040 mm na paralaktické montáží, který byl výhodně zakoupen z pozůstalosti člena ČAS dr. Josefa Lachouta. Při své popularizační činností spolupracovala hvězdárna s odbornými pracovníky z pražské lidové hvězdárny, což se příznivě odrazilo i na odborné úrovni přednášek. Kromně popularizační činnosti se hvězdárna zapojila i do odborných pozorovacích programů čímž si sískala i značnou prestiž mezi podobnými zařízeními. Jednalo se hlavně o pozorování sluneční fotosvéry, kde se díky píli a kvalitě pozorování stala uznávanou institucí. Dále zde byla prováděna pozorování zákrytů hvězd Měsícem, pozorování meteoritů a pozorování zákrytových proměnných hvězd. Po celou dobu fungování hvězdárny byla její činnost čistě amatérská. V 80 letech činnost na hvězdárně značně stagnuje, což se vyostřuje na konci devadesátých let kdy není nikoho kdo by se dále zabýval činností hvězdárny. Ve snaze zajistit využití budovy, je tato pronajata rockové kapele ke zkouškám její produkce. Budova však nadále chátrá a to dílem absence údržby, ale také činností vandalý a různých zlodějů a nenechavců. Naštěstí se našla skupina nadšenců, kterým nebyl osud hvězdárny lhostejný, a kteří mněli zájem na jejím dalším rozvoji pro účely ke kterým byla vybudována. Po těžkých a zdlouhavých jednáních se podařilo získat dostatek prostředků pro rozsáhlou rekonstrukcí, která probíhala v letech 1993-1996. 1.9.1996 byla slavnostně znovuotevřená Městská Hvězdárna pro veřejnost. Již v prvním roce provozu se prokázala potřebnost podobných zařízení, která jsou přínosem nejenom pro školní mládež ale i pro nejširší veřejnost. V roce 1999 byl Městské Hvězdárně darován Astronomickým ústavem v Praze Dalekohled Cassegrien 500/2500/7800 mm, který je využívan k astrofotografii v primárním ohnisku, kde je možno napojit také CCD kameru. Jako pointer slouží refraktor 110/2004 mm.