bodec - krtek

Historie hvězdáren

Lidová hvězdárna Prostějov

Již od svého mládí se Fr. Snášil zajímal o astronomii. Později, když se stal učitelem na ZDŠ v Prostějově na Husově náměstí, vedl i své žáky k zájmu o astronomii. Jeho dobré pedagogické a organizační schopností vyústili nejdříve ve stavbu hvězdářského dalekohledu a později se přičiňuje i o stavbu kopule na zdejší škole. Ve spolupráci SRPŠ a ZV ROH n.p. Agrostroj v Prostějově byla školní hvězdárna velmi rychle dokončena a 30.10.1949 byla předána MěNV v Prostějově.
Dokončený objekt představoval první hvězdárnu postavenou na Moravě. Zařízení se těšilo značné popularitě mezi obyvatelstvem. Záhy zde byl založen astronomický kroužek, jehož hlavní zájem byl zaměřen na pozorování meteorů a planet.
V roce 1960 byla hvězdárna přemístěna do Kolářových sadů v západní části města, kde se nachází dosud. Nová hvězdárna byla postavena v akci “Z” a její součásti je pozorovatelna s odsuvnou střechou a kopule. Dalšími prostory jsou pracovna s knihovnou, temná komora a přednáškový sál pro 30 osob. V mechanické dílně je možnost provádění drobných údržbářských prací, výroby jednoduchých pomůcek a přístrojů. Nechybí zde ani časová laboratoř s přesnými hodinami Satori, chronometrem a radiopřijímačem časových signálů.
Do činnosti hvězdárny spadá kromě pravidelných pozorování a přednášek pro veřejnost také odborná a metodická činnost, jako například teoretická a praktická příprava k fotometrickému sledování zákrytových proměnných a meteorologických měření.

Napsali o sobě:
Narozdíl od jiných míst naší vlasti, měl vznik astronomického stánku v Prostějově průběh poněkud odlišný. Měl totiž dvě samostatné etapy a dvě samo-statné stavby.
Nejprve byla na střeše dnešní základní školy ( tehdy 5. národní škola chlapecká, ředitel Bohuslav Otáhal ) na Husově náměstí v letech 1948 a 1949 postavena veřejná astronomická pozorovatelna. Její činnost zahájil 30. října 1949 tehdejší předseda ONV František Sroslík spolu s předsedou MěNV Ferdi-nandem Grumlíkem. Pozorovatelnu tvořila kopule ( o průměru 5,5 metru, výšce 4,2 metru, hmotnosti samotné kopule 3500 kg, se štěrbinou o maximální světlos-ti 1,7 metru. Pod kopulí se nacházelo šasi a pojezdová kolejnice. Komplet pak měl hmotnost přes 10 tun.) s dalekohledem ( astronomický dalekohled typu Newton o průměru primárního zrcadla 330 mm a ohniskové délce 3110 mm. Hmotnost 700 kg. ). Na stavbě kopule a dalekohledu se podle návrhu pan Adol-fa Neckaře podílely tyto firmy: AGROSTROJ - závod Wikov Prostějov ( Ing. Karel Koč propočítal převody ozubených kol pro tzv. hodinový stroj, výkresy kreslil pan Válek a celou technickou dokumentaci zkompletoval pan Zapletal), Moravskoslezské železárny Prostějov, Československé stavební závody - závod Průmstav Prostějov, VULKANIA Prostějov, OPTIKOTECHNA Přerov, firma Brázdil z Vrahovic, firma Ladislava Silného z Prostějova, firma ing. Gajduška a střední strojnická škola s ředitelem Nečasem. Připomenout je třeba i tehdejšího mechanika pozorovatelny na Husově náměstí pana Karla Breilu. Tato kopule dnes zdobí hvězdárnu v Kolářových sadech, kam byla později ( Pardíkovou par-tou ze Železáren ) převezena. Tam totiž v období 1955 - 1962 pak teprve byla budována samostatná hvězdárna v Prostějově.
Když se mj. stával neúnosným volný vstup veřejnosti do budovy školy v noci, padly první úvahy o samostatné hvězdárně. A stalo se, že 24. listopadu 1951 bylo na realizaci této myšlenky získáno 330 000,- Kčs. Když následně rada MěNV v Prostějově takovouto stavbu schválila, bylo vybráno i místo - hvězdárna bude skryta uprostřed zeleně Kolářových sadů, nedaleko (tehdy) od města. Už pozorovatelna na Husově náměstí stimulovala vznik astronomických kroužků v Prostějově. Ing. Arnošt Veselý a Igor Chudožilov z Pozemních staveb v Prostějově nejenže byli členy těchto kroužků, ale zároveň byli experti ve stavebnictví. Vypracovali stavební plány a 13. 9. 1953 vydal ONV v Prostějově výměr na stavbu hvězdárny formou sousedské pomoci. Vyhloubily se základy, začalo se stavbou druhého dalekohledu ( v Agrostroji - technici Böhm a Šedlbauer, z "průmyslovky" elektrikáři Augustin Jiříček, Miroslav Mareš a pan učitel Milan Kunovský. Optiku dalekohledu typu Cassegrain tvořilo zrcadlo o průměru 630 mm od bří Erhartů z Loučovic. ) a stavba byla ze strany KNV v Olomouci zakázána jako černá! A nepokračovalo se až do roku 1955, kdy se v únoru uskutečnilo na KNV jednání za účasti krajských úředníků, předsedy MěNV v Prostějově Viléma Pobudy a Adolfa Neckaře. Ten ve svých vzpomínkách označuje jednání za bouřlivé, ale vítězné, k čemuž velice přispěl model hvězdárny zhotovený Igorem Chudožilovem. Nyní se stavba zahajovala zařazená do tzv. akce "Z" a ve stejném duchu trvala sedm let. Podíleli se na ní desítky jednotlivců, žáků, studentů, sportovců, hasičů, podniků, ale prim hrála prostějovská průmyslová škola stavební s ředitelem Semem a učitelem Antonínem Apolinářem. A první řádní návštěvníci z řad veřejnosti na novou a ještě ne zcela funkční hvězdárnu přicházeli již v průběhu roku 1961.
Iniciátorem a zakladatelem obou staveb a zároveň i dlouholetým ředitelem nové hvězdárny byl pan Adolf Neckař ( 11. 2. 1909 - 6. 11. 1995 ), po němž ne-se od května roku 2001 název i jedna z planetek kroužících mezi Marsem a Jupi-terem. Hvězdárna pak průběhem času získala dobrou pověst i mimo hranice města a posléze i okresu. Změnil se i její zřizovatel. Stal se jím nejdříve prostě-jovský Okresní národní výbor a po roce 1989 Okresní úřad. V Olomouckém kra-ji je nyní prostějovská hvězdárna hvězdárnou s nejucelenější nabídkou popula-rizace vědy nejširší veřejnosti. Zdejší hloubavý lid by si již dávno zasloužil, aby právě tato hvězdárna byla posílena i o planetárium.

"Napsali o sobě" použito se svolením z dokumentu, který nám zaslal RNDr. Jiří Prudký

Připomínky zasílejte na adresu sekce nebo na: Petr Bartoš - bartos@astro.cz
Stránky vznikly s vydatnou pomocí Jaromíra Ciesla z Chlebičova a jeho webu.

Lidová hvězdárna Prostějov

	Již od svého mládí se Fr. Snášil zajímal o astronomii. Později, když se stal učitelem na ZDŠ v Prostějově na Husově náměstí, vedl i své žáky k zájmu o astronomii. Jeho dobré pedagogické a organizační schopností vyústili nejdříve ve stavbu hvězdářského dalekohledu a později se přičiňuje i o stavbu kopule na zdejší škole. Ve spolupráci SRPŠ a ZV ROH n.p. Agrostroj v Prostějově byla školní hvězdárna velmi rychle dokončena a 30.10.1949 byla předána MěNV v Prostějově. Dokončený objekt představoval první hvězdárnu postavenou na Moravě. Zařízení se těšilo značné popularitě mezi obyvatelstvem. Záhy zde byl založen astronomický kroužek, jehož hlavní zájem byl zaměřen na pozorování meteorů a planet. V roce 1960 byla hvězdárna přemístěna do Kolářových sadů v západní části města, kde se nachází dosud. Nová hvězdárna byla postavena v akci “Z” a její součásti je pozorovatelna s odsuvnou střechou a kopule. Dalšími prostory jsou pracovna s knihovnou, temná komora a přednáškový sál pro 30 osob. V mechanické dílně je možnost provádění drobných údržbářských prací, výroby jednoduchých pomůcek a přístrojů. Nechybí zde ani časová laboratoř s přesnými hodinami Satori, chronometrem a radiopřijímačem časových signálů. Do činnosti hvězdárny spadá kromě pravidelných pozorování a přednášek pro veřejnost také odborná a metodická činnost, jako například teoretická a praktická příprava k fotometrickému sledování zákrytových proměnných a meteorologických měření.


	Napsali o sobě: Narozdíl od jiných míst naší vlasti, měl vznik astronomického stánku v Prostějově průběh poněkud odlišný. Měl totiž dvě samostatné etapy a dvě samo-statné stavby. Nejprve byla na střeše dnešní základní školy ( tehdy 5. národní škola chlapecká, ředitel Bohuslav Otáhal ) na Husově náměstí v letech 1948 a 1949 postavena veřejná astronomická pozorovatelna. Její činnost zahájil 30. října 1949 tehdejší předseda ONV František Sroslík spolu s předsedou MěNV Ferdi-nandem Grumlíkem. Pozorovatelnu tvořila kopule ( o průměru 5,5 metru, výšce 4,2 metru, hmotnosti samotné kopule 3500 kg, se štěrbinou o maximální světlos-ti 1,7 metru. Pod kopulí se nacházelo šasi a pojezdová kolejnice. Komplet pak měl hmotnost přes 10 tun.) s dalekohledem ( astronomický dalekohled typu Newton o průměru primárního zrcadla 330 mm a ohniskové délce 3110 mm. Hmotnost 700 kg. ). Na stavbě kopule a dalekohledu se podle návrhu pan Adol-fa Neckaře podílely tyto firmy: AGROSTROJ - závod Wikov Prostějov ( Ing. Karel Koč propočítal převody ozubených kol pro tzv. hodinový stroj, výkresy kreslil pan Válek a celou technickou dokumentaci zkompletoval pan Zapletal), Moravskoslezské železárny Prostějov, Československé stavební závody - závod Průmstav Prostějov, VULKANIA Prostějov, OPTIKOTECHNA Přerov, firma Brázdil z Vrahovic, firma Ladislava Silného z Prostějova, firma ing. Gajduška a střední strojnická škola s ředitelem Nečasem. Připomenout je třeba i tehdejšího mechanika pozorovatelny na Husově náměstí pana Karla Breilu. Tato kopule dnes zdobí hvězdárnu v Kolářových sadech, kam byla později ( Pardíkovou par-tou ze Železáren ) převezena. Tam totiž v období 1955 - 1962 pak teprve byla budována samostatná hvězdárna v Prostějově. Když se mj. stával neúnosným volný vstup veřejnosti do budovy školy v noci, padly první úvahy o samostatné hvězdárně. A stalo se, že 24. listopadu 1951 bylo na realizaci této myšlenky získáno 330 000,- Kčs. Když následně rada MěNV v Prostějově takovouto stavbu schválila, bylo vybráno i místo - hvězdárna bude skryta uprostřed zeleně Kolářových sadů, nedaleko (tehdy) od města. Už pozorovatelna na Husově náměstí stimulovala vznik astronomických kroužků v Prostějově. Ing. Arnošt Veselý a Igor Chudožilov z Pozemních staveb v Prostějově nejenže byli členy těchto kroužků, ale zároveň byli experti ve stavebnictví. Vypracovali stavební plány a 13. 9. 1953 vydal ONV v Prostějově výměr na stavbu hvězdárny formou sousedské pomoci. Vyhloubily se základy, začalo se stavbou druhého dalekohledu ( v Agrostroji - technici Böhm a Šedlbauer, z "průmyslovky" elektrikáři Augustin Jiříček, Miroslav Mareš a pan učitel Milan Kunovský. Optiku dalekohledu typu Cassegrain tvořilo zrcadlo o průměru 630 mm od bří Erhartů z Loučovic. ) a stavba byla ze strany KNV v Olomouci zakázána jako černá! A nepokračovalo se až do roku 1955, kdy se v únoru uskutečnilo na KNV jednání za účasti krajských úředníků, předsedy MěNV v Prostějově Viléma Pobudy a Adolfa Neckaře. Ten ve svých vzpomínkách označuje jednání za bouřlivé, ale vítězné, k čemuž velice přispěl model hvězdárny zhotovený Igorem Chudožilovem. Nyní se stavba zahajovala zařazená do tzv. akce "Z" a ve stejném duchu trvala sedm let. Podíleli se na ní desítky jednotlivců, žáků, studentů, sportovců, hasičů, podniků, ale prim hrála prostějovská průmyslová škola stavební s ředitelem Semem a učitelem Antonínem Apolinářem. A první řádní návštěvníci z řad veřejnosti na novou a ještě ne zcela funkční hvězdárnu přicházeli již v průběhu roku 1961. Iniciátorem a zakladatelem obou staveb a zároveň i dlouholetým ředitelem nové hvězdárny byl pan Adolf Neckař ( 11. 2. 1909 - 6. 11. 1995 ), po němž ne-se od května roku 2001 název i jedna z planetek kroužících mezi Marsem a Jupi-terem. Hvězdárna pak průběhem času získala dobrou pověst i mimo hranice města a posléze i okresu. Změnil se i její zřizovatel. Stal se jím nejdříve prostě-jovský Okresní národní výbor a po roce 1989 Okresní úřad. V Olomouckém kra-ji je nyní prostějovská hvězdárna hvězdárnou s nejucelenější nabídkou popula-rizace vědy nejširší veřejnosti. Zdejší hloubavý lid by si již dávno zasloužil, aby právě tato hvězdárna byla posílena i o planetárium.
	"Napsali o sobě" použito se svolením z dokumentu, který nám zaslal RNDr. Jiří Prudký