Planetárium Praha
	Když se primátoři Prahy a Bratislavy zúčastnili lipského veletrhu, byla jejich pozornost upoutána exponátem firmy Zeiss Jena – Velkého planetária. Ještě na veletrhu se oba primátoři shodli na potřebě takovýchto zařízení, zejména pro Prahu a Bratislavu, a přímo podepsali závaznou objednávku na dodání dvou planetárií v celkové hodnotě 10 miliónů korun. Velké planetárium, které bylo dodáno do Prahy, bylo vyrobeno v roce 1954 v Zeissových závodech v Thüringenu a jednalo se o největší a nejmodernější typ jaký se tehdy ve světě vyráběl. 20. 11. 1960 bylo v Královské oboře jako součást PKOJF uvedeno do provozu Planetárium, postavené podle projektu profesora Prágnera. Projekční zařízení umístěné v hlavním sále promítá na umělou nebeskou klenbu o průměru 12,5 m hvězdy severní i jižní oblohy, Slunce, Měsíc, planety a souřadnicové systémy. K doplnění programu slouží přídavné diaprojektory. Mechanika planetária umožňuje stimulaci hvězdné oblohy v libovolném čase a místě na Zemi. Během svého bezporuchového provozu, který byl ukončen koncem června 1988 vzhlédlo programy planetária asi 5 miliónů diváků. Po uzavření planetária bylo přistoupeno k jeho rozsáhlé přestavbě.
	Napsali o sobě: To, že na hvězdárnách mohou návštěvníci astronomické objekty sledovat dalekohledy na vlastní oči, není vždy výhodné. Pokud je obloha zatažená, přijde ke slovu projekční zařízení, které na velké bílé kupoli simuluje noční oblohu se všemi hvězdami i planetami viditelnými pouhým okem. Toto zařízení se nazývá planetárium a v Praze je jedno z největších těchto zařízení na světě. Výstavba planetária ve Stromovce byla zahájena městem v roce 1958. Přestože bylo zařízení slavnostně otevřeno oproti plánu se zpožděním dne 20. listopadu 1960, nebylo vybavení planetária beze zbytku dokončeno a tak skutečný provoz nastal o několik dní později. Původně bylo Planetárium Praha postaveno jako samostatný subjekt; ke spojení s hvězdárnou se přistoupilo po téměř dvaceti letech, dne 1. ledna 1979 rozhodnutím tehdejšího Národního výboru hl. m. Prahy. Vlastní planetárium - projekční přístroj je umístěno v kupoli o průměru 24 m. Původní přístroj, který sloužil od zahájení provozu až do roku 1988, byl r. 1991 nahrazen modernějším typem Kosmorama, který je největším v republice. Planetárium je tvořeno desítkami projektorů, které na umělou oblohu kupole promítají více hvězd, než kolik lze spatřit pouhým okem. Jsou zde projektory pro jednotlivé planety, Slunce, Měsíc, Mléčnou dráhu, ale i projektory různých typů souřadnic, názvů a kreseb souhvězdí. Další zařízení dokáží například simulovat zatmění Slunce i Měsíce, kometu či meteorický déšť nebo zobrazit vznik kliček u planet. Projektor tak dokáže zobrazit beze zbytku všechny astronomické děje na obloze a přidává k nim i některé meteorologické či atmosférické jevy, které zvyšují iluzi skutečné oblohy - třeba oblaka či rudnutí Slunce nízko nad obzorem. Toto vše spolu s dalšími projektory umožňuje přenést se během několika sekund na libovolné místo, ba dokonce zadat požadovaný čas a planetárium takovou oblohu věrně zobrazí. Uvedenými možnostmi planetárium vhodně doplňuje přímé pozorování objektů noční i denní oblohy, které umožňují dalekohledy hvězdáren.
	Přehled hlavních události v historii Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy 1917 založena Česká astronomická společnost (ČAS) 1919 ustaven Fond k uctění památky Štefánikovy" 1928 slavnostní otevření Štefánikovy hvězdárny 1929 Štefánikova hvězdárna zpřístupněna veřejnosti 1930 dokončeny práce na stavbě Štefánikovy hvězdárny; instalován hlavní dalekohled 1955 astronomický kroužek v Ďáblicích zahajuje stavbu hvězdárny 1958 zahájení výstavby Planetária Praha 1958 zahájení provozu Hvězdárny Ďáblice 1960 slavnostní otevření Planetária Praha 1969 Hvězdárna Ďáblice je připojena ke Štefánikově hvězdárně jako její pobočka 1973 otevření Koperníkovy kopule na Kleti 1976 po rozsáhlé rekonstrukci je Hvězdárna Petřín opět přístupna veřejnosti; instalován zrcadlový dalekohled o průměru 37 cm 1979 Hvězdárna na Petříně, Planetárium Praha a Hvězdárna Ďáblice jsou sloučeny pod Hvězdárnu a planetárium hl. m. Prahy 1990 Hvězdárna Petřín se vrací k původnímu názvu Štefánikova 1991 v Planetáriu Praha je zahájen provoz přístroje Kosmorama 1994 před Štefánikovou hvězdárnou je prezidentem republiky Václavem Havlem slavnostně odhalena socha M. R. Štefánika
	"Napsali o sobě" použito se svolením autora -  Mgr. Jaroslav Soumar - další podrobnosti zde