Astronomický kroužek v Ďáblicích byl založen v prosinci roku 1952. U jeho zrodu stál učitel Zdeněk Corn, který se i v dalších letech staral o činnost hvězdárny až do roku 1981. Rovněž nelze v souvislosti s hvězdárnou opomenout dr. H. Slouku, který svými cennými radami pomáhal při výstavbě a později též často na hvězdárně přednášel.
Během své činnosti se hvězdárna postupně rozšiřovala a od roku 1960 má současnou podobu. Původní budova obsahovala přednáškový sál pro 40 osob, knihovnu a pětimetrovou kopuli. Pod kopuli je umístěn na paralaktické montáži (konstrukce ing. Záruby-Pteffermanna) Rolčíkův Coude reflektor 400/2500/7500 a Gajduškův refraktor 154/2380. K této budově byla přistavěna kancelář a prosklená chodba k propojení s nově postavenou západní kopulí o průměru 5 m. Zde bylo umístěno vybavení z bývalé hvězdárny MgPh Fischera z Prahy-Podolí. Jednalo se o refraktor 190/3000, Newton 160/700, koronograf o průměru 100 mm a fotokomora 300/1500.
V roce 1970 byla v blízkostí hvězdárny postavena samostatná kopule o průměru 3.5 m s refraktorem 130/1950. V suterénu hvězdárny se nachází malá dílna.
Hvězdárna se nachází na skalnatém výběžku kopce Ládví v nadmořské výšce 327 m na severním okraji Prahy. Za dobu svého působení se stala oblíbeným výletním místem obyvatel Prahy. V současné době je činnost hvězdárny ohrožována světly sídliště Severního Města.
V roce 1968 došlo ke sloučení se Štefánikovou hvězdárnou a od roku 1975 je součásti Hvězdárny a Planetária hlavního města Prahy.
Hvězdárna v Praze 8 byla vybudována na skále kopce Ládví v letech 1956 až 1958. Impuls ke stavbě vyšel od místního učitele Zdeňka Corna, který v Ďáblicích založil roku 1952 astronomický kroužek. Právě desítka frekventantů tohoto kroužku s jeho vedoucím se rozhodla r. 1955 postavit si observatoř, která by byla využívána jako lidová hvězdárna. Jelikož zpočátku nezískali velkou podporu obce (Ďáblice v té době ještě nebyly součástí Prahy), budovali hvězdárnu brigádnicky, později v rámci akce Z". Původně měla budova pouze jednu kopuli, přednáškový sál a knihovnu. Druhá kopule byla spolu s dalším rozšířením hvězdárny budována r. 1960 a v letech následujících již s podporou obce.
Po připojení Ďáblic k Praze (1968) byla hvězdárna roku 1969 připojena ke Štefánikově hvězdárně jako její pobočka. Po sloučení Štefánikovy hvězdárny s Planetáriem Praha v roce 1979 se Hvězdárna Ďáblice stala jedním ze tří středisek Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy.
Jako hlavní dalekohled byl od Československé astronomické společnosti získán zrcadlový dalekohled o průměru 40 cm. Ve druhé kopuli je instalován čočkový dalekohled o polovičním průměru.
1917 založena Česká astronomická společnost (ČAS)
1919 ustaven Fond k uctění památky Štefánikovy"
1928 slavnostní otevření Štefánikovy hvězdárny
1929 Štefánikova hvězdárna zpřístupněna veřejnosti
1930 dokončeny práce na stavbě Štefánikovy hvězdárny; instalován hlavní dalekohled
1955 astronomický kroužek v Ďáblicích zahajuje stavbu hvězdárny
1958 zahájení výstavby Planetária Praha
1958 zahájení provozu Hvězdárny Ďáblice
1960 slavnostní otevření Planetária Praha
1969 Hvězdárna Ďáblice je připojena ke Štefánikově hvězdárně jako její pobočka
1973 otevření Koperníkovy kopule na Kleti
1976 po rozsáhlé rekonstrukci je Hvězdárna Petřín opět přístupna veřejnosti; instalován zrcadlový dalekohled o průměru 37 cm
1979 Hvězdárna na Petříně, Planetárium Praha a Hvězdárna Ďáblice jsou sloučeny pod Hvězdárnu a planetárium hl. m. Prahy
1990 Hvězdárna Petřín se vrací k původnímu názvu Štefánikova
1991 v Planetáriu Praha je zahájen provoz přístroje Kosmorama
1994 před Štefánikovou hvězdárnou je prezidentem republiky Václavem Havlem slavnostně odhalena socha M. R. Štefánika