Lidová hvězdárna Ostrava
	10. ledna 1921 dochází k ustavení astronomické sekce jejímž předsedou se stává A. Melichar. Již v následujícím roce je uspořádán astronomický kurs, který se těší velkému zájmu veřejnosti. V roce 1931 se sekce rozšiřuje na matematicko-astronomickou a roku 1939 se stává členem ČAS. V té době je předsedou pán Gajdušek. V astronomické sekci pracuje šest odborů: odbor proměnných hvězd odbor pozorovatelů meteorů odbor pozorovatelů Slunce odbor pozorovatelů planet a Měsíce odbor přednáškový technický odbor V roce 1941 se poprvé objevuje návrh na stavbu ostravské hvězdárny. Byla dokonce vypracována technická zpráva a stavební program. Snahy o vybudování hvězdárny pokračuji i po osvobození kdy se po návratu pana Čurdy Lipovského z koncentráku znovu formuje astronomická sekce. Počátkem roku 1946 vypracovávají členové AS nový návrh na zřízení lidové hvězdárny v Ostravě, který podali na NV města Ostravy s žádosti o finanční pomoc. 7. srpna 1949 se členové AS zúčastnili 1. sjezdu Moravských hvězdářů - amatérů ve Vsetíně, kde se mimo jiné projednávalo zřízení hvězdáren v Ostravě, Prostějově a ve Vsetíně. Stavbu hvězdárny se podařilo prosadit až v roce 1952, kdy by bylo rozhodnuto, že hvězdárna bude postavena na domu Fénix na Českobratrské ulici. Na hodinové věži nad 5. patrem byla instalována kopule o průměru 4.8 m. Materiál na výstavbu darovaly různé firmy. Členové AS odpracovali na stavbě přes 1000 brigádnických hodin a významně se podíleli na vnitřním vybavení hvězdárny. Mnozí zde umístili své vlastní přístroje. V dubnu 1955 se hvězdárna stává osvětovým zařízením MNV v Ostravě. Pořádali se zde astronomické kursy. Pro veřejnost byla otevřena v červnu 1956. V roce 1958 zde byl instalován nový dalekohled refraktor s objektivem průměru 160/2440 mm, který byl dílem prof. Gajduška a pana Fr. Kozelského. Přístroj byl vybaven elektrickým pohonem, dělenými kruhy a hledáčkem o průměru 70 mm. Součásti dalekohledu byl i koronograf dr. Otavského s Gajduškovým objektivem 100/1200 mm a se Šolcovým monohromátorem pro čáru H-alfa. Část tohoto vynikající přístroj je v současnosti na hvězdárně v Prešově. Přístroje se používalo k pozorováním a zakreslováním povrchů planet, Měsíce a Slunce. Pomocí zvláštního okuláru byl sluneční kotouč promítán na stínítko, kde vznikl jeho obraz o průměru 75 cm, který mohlo současně sledovat několik pozorovatelů. Ve vybavení hvězdárny bylo také několik přenosných přístrojů (Newton 100/1000 na horizontální vidlicové montáži, několik dělostřeleckých binarů a j.) sloužící veřejnosti k pozorování hvězdné oblohy z terasy hvězdárny. Součásti hvězdárny byl i přednáškový sál s 16-i mm promítačkou a knihovna. Zde byly kromě přednášek promítané filmy z letů Apolla na měsíc, které měli velkou oblibu u veřejnosti. V souvislosti s těmito projekcemi vyčítá v roce 1974 osvětová beseda vedení hvězdárny, kterou v té době vedl zanícený amatér T. Pertille, závadnou osvětovou činnost. Následuje výměna vedení, ale ani potom se nedaří zvládnout boj s byrokratickým aparátem osvětové besedy a s intrikami některých úředníků. Pro zanedbanou údržbu a postupné chátrání dochází k 1.9.1980 k dočasnému uzavření hvězdárny z technických důvodů. Od roku 1981 je hvězdárna uzavřena definitivně. Jedním z důvodu využitých k uzavření byli i stížnosti nájemníků domu na hlučnost návštěvníků hvězdárny. Osvětová činnost hvězdárny byla nesporně velkým přínosem pro celé okolí. Návštěvníky byli kromě školní mládeže a zájemců o astronomii z okolních obcí také náhodní kolemjdoucí. Ostravská veřejnost tak přišla o jedinečnou příležitost seznámení se s hvězdnou oblohou v samém centru tohoto velkoměsta.