bodec - krtek

Historie hvězdáren

Hvězdárna KC Ametyst, Karlovy Vary

V roce 1954 byl v Karlových Varech ustaven astronomický kroužek, u jehož zrodu stál František Krejčí. Od svého počátku si dali jeho členové jako jedno ze svých předsevzetí postavit v Karlových Varech hvězdárnu. Předsevzetí se jim v krátké době daří velice dobře plnit i přesto, že citelně postrádají vhodnou pozorovatelnu. Tento nedostatek pociťují nejenom milovníci astronomie přímo ve městě, ale i spousty lázeňských hostů.
Když po své čtyřleté činnosti předkládají veřejnosti výsledky své usilovné práce, je připravena půda k uskutečnění jejich smělého plánu. Po velkém úsilí se podařilo najít vhodný objekt k adaptaci. Z pozemku byl volný výhled od východu přes jih až na západ, který nebyl rušen městským osvětlením. Místo bylo snadno dostupné a vzdálené asi 40 minut chůze od středu města na takzvané Josefské vyhlídce na Hůrkách. Návrh vypracovaný ing. Malečkem byl po předložení městskému národnímu výboru bez připomínek schválen. V té době bylo přislíbeno, že na hvězdárně bude instalován zrcadlový dalekohled o průměru 250 mm se zrcadlem od ing. Gajduška.
Stavba prováděná v akci "Z" se i přes vydatnou a obětavou práci několika amatérů a občanů vlekla a byla dokončena až za pomocí patronátního podniku Pozemní stavby.
Stavba dalekohledu byla zpočátku ohrožena úmrtím jejího konstruktéra ing. Boka. Avšak díky obětavé pomoci moravských přátel, byl dalekohled zdárně dokončen a hvězdárna mohla být uvedena do provozu. Stalo se tak 7.7.1963. Jejím vedoucím a také jediným zaměstnancem byl Fr. Krejčí, který ji věnoval 20 let života.
Práce hvězdárny se slibně rozvíjela až do listopadu 1971 kdy do základu vyhořela. Činnost astronomického kroužku se přenesla do města, kde mimo pořádání přednášek začalo i vydávání astronomického zpravodaje. Po celou tuto dobu členové usilovali o znovupostavení hvězdárny.
Obnovená a rozšířená hvězdárna byla znovu otevřena v dubnu 1977. V jejích prostorách se nachází posluchárna pro 55 osob, knihovna, fotokomora a pozorovatelna s odsuvnou střechou, pod kterou je trojice dalekohledů na společné montáži konstruktéra Fr. Kozelského z Ostravy. Hlavním přístrojem je dalekohled Newton 250/1500 s Gajduškovým zrcadlem a dva refraktory 100/1200 a 80/880 k pozorování sluneční koróny. Kromě toho vlastní hvězdárna několik přenosných dalekohledů.
Kromě popularizační činnosti je přístrojů využíváno i k odborným pozorováním. Pracují zde sekce pozorovatelů zákrytů hvězd Měsícem, pozorovatelská, fotografická a meteorická. Je zde instalována celooblohová komora a hvězdárna je zařazená do bolidové sítě.

Napsali o sobě:
Astronomie nemá na Karlovarsku příliš dlouhou tradici. Podle historika Karla Nejdla existovala zde krátce soukromá hvězdárna vybudovaná na karlovarské hlavní třídě lékárníkem František Wočadlo. Celková orientace obyvatelstva na lázeňské služby ani potřebu pěstování astronomie nevyžadovaly.
9. června 1954 byl založen při tehdejším Krajském domě osvěty v Karlových Varech první astronomický kroužek. Členové kroužku konají přednášky pro veřejnost, pozorování malým dalekohledem v parku 'U kočky' a rozhodují o výstavbě hvězdárny. Myšlenka na její vybudování se nejdřív nesetkala s příznivým ohlasem. V roce 1955 ale osvětový dům zkusil adaptovat několik objektů, ale jejich odlehlost a dezolátní stav budov znamenal, že se od jejich úprav ustoupilo. Naposledy se snažili upravit pozorovatelnu na střeše střední ekonomické školy. Nakonec se rozhodlo o výstavbě nového objektu hvězdárny v místě vyhořelého lesa na Hůrkách.
Astronomický kroužek se po zrušení Krajského domu osvěty dostal pod Kulturní a společenské středisko. Slavnostní výkop byl proveden 3. října 1959. V následujícím roce se práce rozběhly naplno. Členové kroužku zde pracovali i se svými rodinami. Postupně utuchala i brigádnická pomoc a hrozilo, že malý kolektiv nenajde síly hvězdárnu dostavět. Nakonec převzal národní podnik Pozemní stavby Karlovy Vary nad stavbou patronát a hvězdárnu dobudoval.
Také dalekohled byl realizován amatérsky. První primární zrcadlo dalekohledu prasklo a muselo se koupit stejných parametrů a kvality. Nakonec to vypadalo, že se dalekohled dokončí, jeho hlavní konstruktér, ing. Bok, v květnu 1963 náhle zemřel - dalekohled dokončili dobrovolně zaměstnanci Elektrosvitu.
Hvězdárna byla slavnostně otevřena 7.července 1963. Za astronomický kroužek převzal klíče od ní František Krejčí, který se na dalších dvacet let stal jejím vedoucím. Hvězdárna měla půdorys dvou spojených čtverců o stranách asi 9.5×5 metrů. Ve zvýšeném přízemí byla přednášková místnost, hala, WC a improvizovaná klubovna. Pod odsuvnou střechou byl umístěn reflektor Newton 250/1500 mm.
Rozvoj činnosti hvězdárny byl podmíněn zájmem lidí zejména o kosmonautiku, která koncem šedesátých let vrcholila přistáním na Měsíci. Rozvoj přerušil požár hvězdárny v listopadu 1971. Zničil celou knihovnu, dalekohledy a poškodil přední část budovy. F. Krejčí s vytrvalostí sobě vlastní prosadil její obnovu a rozšíření. K původní budově byla přistavena zadní část, která prostory zvětšila o celkem 4 místnosti. Stav však umožnil hvězdárně rozvoj po roce 1993, kdy se daří hvězdárnu s podporou Magistrátu zrekonstruovat, aby vyhovovala stávajícím potřebám.
Zde bych rád připomenul osobnost Františka Krejčího. Založil kroužek a vybudoval i vedl hvězdárnu od roku 1959. Obnova hvězdárny v letech 1972 až 1977 byla především jeho zásluhou. Narodil se v České Třebové 21. října 1901. Byl strojvůdcem a v tomto povolání setrval skoro až do důchodu. Zájem o astronomii v něm prý vzbudilo pozorování Halleyovy komety v roce 1910, přitahovala ho ale i filosofie, umění, cestoval a poznával život lidí. Za německé okupace vstoupil do České astronomické společnosti. Do Karlových Varů přišel roku 1947. Československá astronomická společnost ho jmenovala čestným členem a odměnila ho Koperníkovou a Keplerovou medailí. Mimo jiné získal zlatý odznak budovatele Karlových Varů i další uznání. Zemřel po těžké chorobě 13. června 1984 v Karlových Varech. Nutno podotknout, že se již od roku 1993 pokoušíme přesvědčit některé místní zastupitele, aby bylo možno hvězdárnu po Františku Krejčím pojmenovat. Jsem přesvědčen, že i přes některé drobné nedostatky, na které dnes narážím (problematika plánů objektu atp.), zanechal po sobě dílo velmi značné ceny, které má šanci nadále přežít a nabízet programy veřejnosti.
V osmdesátých letech se hvězdárna zaměřila pod vedením ing. Josefa Märze a RNDr. Miroslav Lošťák na odborné programy například v oboru Meziplanetární hmoty, zákrytů hvězd Měsícem a planetkami a sledování slunečních skvrn. Zařízení nabízelo veřejnosti otevírací dobu ve středu a v pátek večer za jasné oblohy a prováděly se zde školní exkurse. Po „sametové revoluci“ upadal o hvězdárnu zájem. Od roku 1991 je zařízení součástí Městského kulturního střediska, jehož ředitel p. Alois Ježek nejeví o hvězdárnu žádný zájem. Ing. März začíná mít existenční problémy, a tak byl po dvouleté spolupráci požádán Miroslav Spurný, zda by vedoucího hvězdárny nechtěl dělat. Nabídku dlouho zvažoval a nakonec hvězdárnu 1. ledna 1993 s nejistými představami převzal. První dva roky hvězdárna nabízela veřejnosti jen pozorování noční oblohy v minimálním personálním obsazení. Byl to čas, kdy se hledal další směr a hospodářka MKS neustále ujišťovala o tom, „že na nic nejsou peníze“. Když se v roce 1995 stalo MKS součástí KSO, začali jsme vážně uvažovat o změně zřizovatele, což trvalo ale dva roky. Od 1. 1. 1995 do 30. 6. 1997 byla karlovarská hvězdárna světovou raritou – hvězdárnou Karlovarského symfonického orchestru. Teprve apelace na dva poslance v tehdejším zastupitelstvu způsobila, že hvězdárna byla od 1. 7. převedena pod Úřad města - Odbor kultury. Nynějším zřizovatelem, který splňuje naše představy po všech stránkách je Magistrát města - Odbor lázeňství, cestovního ruchu, kultury a vzdělanosti. V jeho rámci se postupně podařilo na hvězdárnu postavit velmi chybějící vodovod a kanalizaci. V současnosti je také jedinečná šance hvězdárnu dovybavit potřebnou audiovizuální technikou.
Již od 1. 1. 1996 hvězdárna vyvíjí vlastní odborné audiovizuální pořady. Zatím stále jen se dvěma automaticky programovatelnými diaprojektory, ale postupně se vše mění k lepšímu. Nyní se rekonstruuje projekční kabina, počátkem května bychom měli přednáškovou místnost proměnit ve slušný kinosál se 64 místy, větráním (doposud chyběla i ventilace) a dobrým zvukovým i projekčním vybavením. Nyní je na řadě snad náš sen – získat pro hvězdárnu dataprojektor, o jehož přítomnosti se nikomu z nás ani nesnilo. Ostatně za všechno mluví fakt, že vloni se vedoucí Odboru v průběhu roku pokusil o získání dotace, na jejímž základě máme od června v objektu hvězdárny síť a malou počítačovou učebnu. Stejně tak se podařilo rekonstruovat dolní prostor na velmi slušné zázemí pro děti a mládež a bývalá dílna je velmi solidním zázemím pro radioamatérský klub OK1RHV, který na hvězdárně sídlí.
O provoz se stará vedoucí ve spolupráci s dobrovolnými spolupracovníky. Po třech letech dohadů má dnes do objektu volný přístup celkem 7 lidí sdružení Astra, což umožňuje velmi dobře vykrýt služby pro veřejnost a odborná pozorování. Díky rekonstrukcím se však život hvězdárny na čas zpomalil. Od června však budeme schopni provoz opět v plné síle obnovit.
Jedním z našich hlavních zájmů je dokončit přestavbu dalekohledu na ovládání automaticky pomocí internetu a ucelený informační systém pro Karlovarský kraj. Na něm v současné době intenzívně pracujeme. Od září máme zájem opět v plné šíři obnovit víkendové akce pro děti a mládež nejen z kroužků, ale i celých školních kolektivů, jako tomu bylo do roku 1999. V rámci možností pořádáme každoročně v srpnu jeden běh tábora pro děti od 8 do 14 let, na kterém se nezabýváme jen astronomií, ale i jinými aktivitami. V tomto školním roce poprvé hvězdárna pořádá také krajskou soutěž Okno do vesmíru, které se mohou ve třech kategoriích zúčastnit děti ze základních i středních škol celého Karlovarska. Cílem je především touto formou získat další spolupracovníky. Řada těchto dětí potom zůstává členem klubu. Snahou je obnovit i přednáškový cyklus, z ekonomických i čistě specifických karlovarských důvodů se budeme snažit všechny přednášky koncentrovat do podzimních měsíců. Letos by se tak mělo stát v průběhu září, října a listopadu.
Hvězdárna chce do budoucna získat statut nejen městský, ale i krajský, protože jsme v současné době jediní, kdo se v nově vzniklém Karlovarském kraji podobnými aktivitami v této šíři zabývá. Rádi bychom zde získali do budoucna třeba i planetárium. Takový přístroj je možno například získat prostřednictvím kulturního grantu japonské vlády. Světoznámé lázně Karlovy Vary mají v Japonsku spojence - partnerské město Kusatsu. Dnes máme zřejmě větší možnost tento grant získat, než před lety v rámci KSO. Je to však záležitost jednání v zastupitelstva, protože dostavba hvězdárny pro umístění planetária si vyžádá náklady zhruba 2 - 3 miliony korun. Oproti 15 milionům korun, které nám svým grantem nabízí japonská vláda, je to však prakticky pakatel. A výsledek? Možnost podstatně širší nabídky pořadů pro školy, veřejnost a zejména lázeňských hostů pod umělou noční oblohou. Není to šance?
Samozřejmě, že v současné době je spíše trend hvězdárnu uvést do širšího provozu pro veřejnost. Chceme dát příležitost odborným pozorováním v rámci celosvětových pozorovacích kampaní. Neméně důležitá je ale i práce s mládeží, které splácíme dluh a pokusíme se již v roce 2002 hvězdárnu dovybavit chybějící ubytovací kapacitou pro akce v letních měsících a rozšířit možnosti akcí pro školy a doplnit zejména audiovizuální techniku. V tomto roce bychom rádi dokončili projekční sál i automatizovaný teleskop ještě v roce 2002 a v roce 2003 se pokusili přistavět kopuli a uvést do provozu pozorovací terasu pro veřejnost s novým dalekohledem přímo pro tento účel. Tou dobou by se již hvězdárna s krajskou působností v Karlových Varech měla stát skutečně důstojným stánkem reprezentující Karlovarsko u nás i v zahraničí a bude to právě v roce, kdy oslavíme 40. výročí jejího otevření pro veřejnost.

"Napsali o sobě" použito se svolením ze stránek http://astropatrola.kvary.cz/

Připomínky zasílejte na adresu sekce nebo na: Petr Bartoš - bartos@astro.cz
Stránky vznikly s vydatnou pomocí Jaromíra Ciesla z Chlebičova a jeho webu.

Hvězdárna KC Ametyst, Karlovy Vary

	V roce 1954 byl v Karlových Varech ustaven astronomický kroužek, u jehož zrodu stál František Krejčí. Od svého počátku si dali jeho členové jako jedno ze svých předsevzetí postavit v Karlových Varech hvězdárnu. Předsevzetí se jim v krátké době daří velice dobře plnit i přesto, že citelně postrádají vhodnou pozorovatelnu. Tento nedostatek pociťují nejenom milovníci astronomie přímo ve městě, ale i spousty lázeňských hostů. Když po své čtyřleté činnosti předkládají veřejnosti výsledky své usilovné práce, je připravena půda k uskutečnění jejich smělého plánu. Po velkém úsilí se podařilo najít vhodný objekt k adaptaci. Z pozemku byl volný výhled od východu přes jih až na západ, který nebyl rušen městským osvětlením. Místo bylo snadno dostupné a vzdálené asi 40 minut chůze od středu města na takzvané Josefské vyhlídce na Hůrkách. Návrh vypracovaný ing. Malečkem byl po předložení městskému národnímu výboru bez připomínek schválen. V té době bylo přislíbeno, že na hvězdárně bude instalován zrcadlový dalekohled o průměru 250 mm se zrcadlem od ing. Gajduška. Stavba prováděná v akci "Z" se i přes vydatnou a obětavou práci několika amatérů a občanů vlekla a byla dokončena až za pomocí patronátního podniku Pozemní stavby. Stavba dalekohledu byla zpočátku ohrožena úmrtím jejího konstruktéra ing. Boka. Avšak díky obětavé pomoci moravských přátel, byl dalekohled zdárně dokončen a hvězdárna mohla být uvedena do provozu. Stalo se tak 7.7.1963. Jejím vedoucím a také jediným zaměstnancem byl Fr. Krejčí, který ji věnoval 20 let života. Práce hvězdárny se slibně rozvíjela až do listopadu 1971 kdy do základu vyhořela. Činnost astronomického kroužku se přenesla do města, kde mimo pořádání přednášek začalo i vydávání astronomického zpravodaje. Po celou tuto dobu členové usilovali o znovupostavení hvězdárny. Obnovená a rozšířená hvězdárna byla znovu otevřena v dubnu 1977. V jejích prostorách se nachází posluchárna pro 55 osob, knihovna, fotokomora a pozorovatelna s odsuvnou střechou, pod kterou je trojice dalekohledů na společné montáži konstruktéra Fr. Kozelského z Ostravy. Hlavním přístrojem je dalekohled Newton 250/1500 s Gajduškovým zrcadlem a dva refraktory 100/1200 a 80/880 k pozorování sluneční koróny. Kromě toho vlastní hvězdárna několik přenosných dalekohledů. Kromě popularizační činnosti je přístrojů využíváno i k odborným pozorováním. Pracují zde sekce pozorovatelů zákrytů hvězd Měsícem, pozorovatelská, fotografická a meteorická. Je zde instalována celooblohová komora a hvězdárna je zařazená do bolidové sítě.


	Napsali o sobě: Astronomie nemá na Karlovarsku příliš dlouhou tradici. Podle historika Karla Nejdla existovala zde krátce soukromá hvězdárna vybudovaná na karlovarské hlavní třídě lékárníkem František Wočadlo. Celková orientace obyvatelstva na lázeňské služby ani potřebu pěstování astronomie nevyžadovaly. 9. června 1954 byl založen při tehdejším Krajském domě osvěty v Karlových Varech první astronomický kroužek. Členové kroužku konají přednášky pro veřejnost, pozorování malým dalekohledem v parku 'U kočky' a rozhodují o výstavbě hvězdárny. Myšlenka na její vybudování se nejdřív nesetkala s příznivým ohlasem. V roce 1955 ale osvětový dům zkusil adaptovat několik objektů, ale jejich odlehlost a dezolátní stav budov znamenal, že se od jejich úprav ustoupilo. Naposledy se snažili upravit pozorovatelnu na střeše střední ekonomické školy. Nakonec se rozhodlo o výstavbě nového objektu hvězdárny v místě vyhořelého lesa na Hůrkách. Astronomický kroužek se po zrušení Krajského domu osvěty dostal pod Kulturní a společenské středisko. Slavnostní výkop byl proveden 3. října 1959. V následujícím roce se práce rozběhly naplno. Členové kroužku zde pracovali i se svými rodinami. Postupně utuchala i brigádnická pomoc a hrozilo, že malý kolektiv nenajde síly hvězdárnu dostavět. Nakonec převzal národní podnik Pozemní stavby Karlovy Vary nad stavbou patronát a hvězdárnu dobudoval. Také dalekohled byl realizován amatérsky. První primární zrcadlo dalekohledu prasklo a muselo se koupit stejných parametrů a kvality. Nakonec to vypadalo, že se dalekohled dokončí, jeho hlavní konstruktér, ing. Bok, v květnu 1963 náhle zemřel - dalekohled dokončili dobrovolně zaměstnanci Elektrosvitu. Hvězdárna byla slavnostně otevřena 7.července 1963. Za astronomický kroužek převzal klíče od ní František Krejčí, který se na dalších dvacet let stal jejím vedoucím. Hvězdárna měla půdorys dvou spojených čtverců o stranách asi 9.5×5 metrů. Ve zvýšeném přízemí byla přednášková místnost, hala, WC a improvizovaná klubovna. Pod odsuvnou střechou byl umístěn reflektor Newton 250/1500 mm. Rozvoj činnosti hvězdárny byl podmíněn zájmem lidí zejména o kosmonautiku, která koncem šedesátých let vrcholila přistáním na Měsíci. Rozvoj přerušil požár hvězdárny v listopadu 1971. Zničil celou knihovnu, dalekohledy a poškodil přední část budovy. F. Krejčí s vytrvalostí sobě vlastní prosadil její obnovu a rozšíření. K původní budově byla přistavena zadní část, která prostory zvětšila o celkem 4 místnosti. Stav však umožnil hvězdárně rozvoj po roce 1993, kdy se daří hvězdárnu s podporou Magistrátu zrekonstruovat, aby vyhovovala stávajícím potřebám. Zde bych rád připomenul osobnost Františka Krejčího. Založil kroužek a vybudoval i vedl hvězdárnu od roku 1959. Obnova hvězdárny v letech 1972 až 1977 byla především jeho zásluhou. Narodil se v České Třebové 21. října 1901. Byl strojvůdcem a v tomto povolání setrval skoro až do důchodu. Zájem o astronomii v něm prý vzbudilo pozorování Halleyovy komety v roce 1910, přitahovala ho ale i filosofie, umění, cestoval a poznával život lidí. Za německé okupace vstoupil do České astronomické společnosti. Do Karlových Varů přišel roku 1947. Československá astronomická společnost ho jmenovala čestným členem a odměnila ho Koperníkovou a Keplerovou medailí. Mimo jiné získal zlatý odznak budovatele Karlových Varů i další uznání. Zemřel po těžké chorobě 13. června 1984 v Karlových Varech. Nutno podotknout, že se již od roku 1993 pokoušíme přesvědčit některé místní zastupitele, aby bylo možno hvězdárnu po Františku Krejčím pojmenovat. Jsem přesvědčen, že i přes některé drobné nedostatky, na které dnes narážím (problematika plánů objektu atp.), zanechal po sobě dílo velmi značné ceny, které má šanci nadále přežít a nabízet programy veřejnosti. V osmdesátých letech se hvězdárna zaměřila pod vedením ing. Josefa Märze a RNDr. Miroslav Lošťák na odborné programy například v oboru Meziplanetární hmoty, zákrytů hvězd Měsícem a planetkami a sledování slunečních skvrn. Zařízení nabízelo veřejnosti otevírací dobu ve středu a v pátek večer za jasné oblohy a prováděly se zde školní exkurse. Po „sametové revoluci“ upadal o hvězdárnu zájem. Od roku 1991 je zařízení součástí Městského kulturního střediska, jehož ředitel p. Alois Ježek nejeví o hvězdárnu žádný zájem. Ing. März začíná mít existenční problémy, a tak byl po dvouleté spolupráci požádán Miroslav Spurný, zda by vedoucího hvězdárny nechtěl dělat. Nabídku dlouho zvažoval a nakonec hvězdárnu 1. ledna 1993 s nejistými představami převzal. První dva roky hvězdárna nabízela veřejnosti jen pozorování noční oblohy v minimálním personálním obsazení. Byl to čas, kdy se hledal další směr a hospodářka MKS neustále ujišťovala o tom, „že na nic nejsou peníze“. Když se v roce 1995 stalo MKS součástí KSO, začali jsme vážně uvažovat o změně zřizovatele, což trvalo ale dva roky. Od 1. 1. 1995 do 30. 6. 1997 byla karlovarská hvězdárna světovou raritou – hvězdárnou Karlovarského symfonického orchestru. Teprve apelace na dva poslance v tehdejším zastupitelstvu způsobila, že hvězdárna byla od 1. 7. převedena pod Úřad města - Odbor kultury. Nynějším zřizovatelem, který splňuje naše představy po všech stránkách je Magistrát města - Odbor lázeňství, cestovního ruchu, kultury a vzdělanosti. V jeho rámci se postupně podařilo na hvězdárnu postavit velmi chybějící vodovod a kanalizaci. V současnosti je také jedinečná šance hvězdárnu dovybavit potřebnou audiovizuální technikou. Již od 1. 1. 1996 hvězdárna vyvíjí vlastní odborné audiovizuální pořady. Zatím stále jen se dvěma automaticky programovatelnými diaprojektory, ale postupně se vše mění k lepšímu. Nyní se rekonstruuje projekční kabina, počátkem května bychom měli přednáškovou místnost proměnit ve slušný kinosál se 64 místy, větráním (doposud chyběla i ventilace) a dobrým zvukovým i projekčním vybavením. Nyní je na řadě snad náš sen – získat pro hvězdárnu dataprojektor, o jehož přítomnosti se nikomu z nás ani nesnilo. Ostatně za všechno mluví fakt, že vloni se vedoucí Odboru v průběhu roku pokusil o získání dotace, na jejímž základě máme od června v objektu hvězdárny síť a malou počítačovou učebnu. Stejně tak se podařilo rekonstruovat dolní prostor na velmi slušné zázemí pro děti a mládež a bývalá dílna je velmi solidním zázemím pro radioamatérský klub OK1RHV, který na hvězdárně sídlí. O provoz se stará vedoucí ve spolupráci s dobrovolnými spolupracovníky. Po třech letech dohadů má dnes do objektu volný přístup celkem 7 lidí sdružení Astra, což umožňuje velmi dobře vykrýt služby pro veřejnost a odborná pozorování. Díky rekonstrukcím se však život hvězdárny na čas zpomalil. Od června však budeme schopni provoz opět v plné síle obnovit. Jedním z našich hlavních zájmů je dokončit přestavbu dalekohledu na ovládání automaticky pomocí internetu a ucelený informační systém pro Karlovarský kraj. Na něm v současné době intenzívně pracujeme. Od září máme zájem opět v plné šíři obnovit víkendové akce pro děti a mládež nejen z kroužků, ale i celých školních kolektivů, jako tomu bylo do roku 1999. V rámci možností pořádáme každoročně v srpnu jeden běh tábora pro děti od 8 do 14 let, na kterém se nezabýváme jen astronomií, ale i jinými aktivitami. V tomto školním roce poprvé hvězdárna pořádá také krajskou soutěž Okno do vesmíru, které se mohou ve třech kategoriích zúčastnit děti ze základních i středních škol celého Karlovarska. Cílem je především touto formou získat další spolupracovníky. Řada těchto dětí potom zůstává členem klubu. Snahou je obnovit i přednáškový cyklus, z ekonomických i čistě specifických karlovarských důvodů se budeme snažit všechny přednášky koncentrovat do podzimních měsíců. Letos by se tak mělo stát v průběhu září, října a listopadu. Hvězdárna chce do budoucna získat statut nejen městský, ale i krajský, protože jsme v současné době jediní, kdo se v nově vzniklém Karlovarském kraji podobnými aktivitami v této šíři zabývá. Rádi bychom zde získali do budoucna třeba i planetárium. Takový přístroj je možno například získat prostřednictvím kulturního grantu japonské vlády. Světoznámé lázně Karlovy Vary mají v Japonsku spojence - partnerské město Kusatsu. Dnes máme zřejmě větší možnost tento grant získat, než před lety v rámci KSO. Je to však záležitost jednání v zastupitelstva, protože dostavba hvězdárny pro umístění planetária si vyžádá náklady zhruba 2 - 3 miliony korun. Oproti 15 milionům korun, které nám svým grantem nabízí japonská vláda, je to však prakticky pakatel. A výsledek? Možnost podstatně širší nabídky pořadů pro školy, veřejnost a zejména lázeňských hostů pod umělou noční oblohou. Není to šance? Samozřejmě, že v současné době je spíše trend hvězdárnu uvést do širšího provozu pro veřejnost. Chceme dát příležitost odborným pozorováním v rámci celosvětových pozorovacích kampaní. Neméně důležitá je ale i práce s mládeží, které splácíme dluh a pokusíme se již v roce 2002 hvězdárnu dovybavit chybějící ubytovací kapacitou pro akce v letních měsících a rozšířit možnosti akcí pro školy a doplnit zejména audiovizuální techniku. V tomto roce bychom rádi dokončili projekční sál i automatizovaný teleskop ještě v roce 2002 a v roce 2003 se pokusili přistavět kopuli a uvést do provozu pozorovací terasu pro veřejnost s novým dalekohledem přímo pro tento účel. Tou dobou by se již hvězdárna s krajskou působností v Karlových Varech měla stát skutečně důstojným stánkem reprezentující Karlovarsko u nás i v zahraničí a bude to právě v roce, kdy oslavíme 40. výročí jejího otevření pro veřejnost.
	"Napsali o sobě" použito se svolením ze stránek http://astropatrola.kvary.cz/