Hvězdárna a planetárium České Budějovice | ||
V pořadí čtvrtá
nejstarší lidová hvězdárna se nachází na soutoku řek Vltavy a Malše.
Hlavní zásluhu na stavbě této hvězdárny má skupina českobudějovických
nadšenců sdružených v jihočeské astronomické společnosti. Vlastní stavba hvězdárny probíhala v letech 1931 - 1937 a vyžádala si mnoho obětavé práce svých zakladatelů. Od roku 1937 se hvězdárna stává nedělním výletním místem nesčetných návštěvníků, kteří si kladli návštěvu hvězdárny za cíl svých vycházek a výletů. Samozřejmě mezi nimi nechyběli ani vážní zájemci o astronomii, kteří se sem vypravovali snad z celých jižních Čech. Již od svého otevření se hvězdárna věnovala popularizační a vzdělávací činnosti. Vzhledem k rostoucímu zájmu o astronomii se staly prostory hvězdárny brzy nedostačujícími. Původně zde byla jen malá posluchárna a klubovna. Proto bylo koncem šedesátých let přistoupeno k přístavbě nové budovy. Slavnostním znovuotevřením v roce 1971 se prostory hvězdárny rozšířily o přednáškový sál s moderní audiovizuální technikou, přibylo i malé Zeissovo planetárium, výstavní prostory, knihovna a studovna. Malé planetárium umožňuje na umělou oblohu promítnout hvězdnou oblohu různých ročních období a zeměpisných šířek. Více než 30 projektorů věrně demonstruje pohyby Slunce, planet, Měsíce na pozadí hvězdné oblohy. Znázorňuje souhvězdí, mléčnou dráhu a souřadnice, které nám umožňují orientaci na hvězdné obloze. Průměr kopule je 8 metrů. Na hvězdárně bylo sestaveno mnoho popularizačních pořadů, které dokážou zaujmout posluchače všech věkových kategorií a to i těch nejnáročnějších. Pod pětimetrovou kopulí jsou instalovány dalekohledy Cassegrein o průměru 310/4000, dva refraktory o průměru 110/1480 a 150/1840 mm na společné německé paralaktické montáži. |
||
65.
výročí českobudějovické hvězdárny - Jana Tichá (2003) |
||
Napsali o sobě: Již na přelomu 19. a 20. století působilo v Českých Budějovicích více příznivců astronomie. Připomenutí si zaslouží např. Johann Zink, část jeho odkazu - pozorovací deníky s kresbami planet a astronomické přístroje - je na hvězdárně uložena dodnes - jeden z dalekohledů, výrobek firmy Reinfelder & Hertel Muenchen o průměru 80 mm je vystaven nad schodištěm. V roce 1928 se mnozí z nich sdružili a založili tzv. Jihočeskou astronomickou společnost (J.A.S.). Jedním z jejich hlavních cílů bylo postavení Lidové hvězdárny pro šíření a popularizování znalostí z astronomie. Stavbu hradili z členských příspěvků, výnosů akcí pořádaných J.A.S., sbírek, darů jednotlivců, spolků i podniků, nakonec přispělo město i stát, ale nepříliš. Prvním předsedou J.A.S. byl Dr. Karel Vodička. Hvězdárna byla slavnostně otevřena v roce 1937. J.A.S. zde pořádala pozorování, přednášky, promítání aj. pro veřejnost. Členové sami se zabývali též astrofotografií, pozorováním planet, meteorů atd. Hvězdárna fungovala až do padesátých let na spolkovém, amatérském základě, tzn. bez placených zaměstnanců. V letech II. světové války byla budova hvězdárny obsazena německým vojskem ( 1939 - 1945 ). V polovině 50.let zestátněna, spravována KNV, později ONV, nyní je zřizována Okresním úřadem České Budějovice. Ředitelem od zestátnění jmenován středoškolský profesor Bohumil Polesný, předtím předseda J.A.S. Od roku 1957 se stavěla pobočka na Kleti. Od roku 1966 do 1991 ředitelem Antonín Mrkos, CSc. V roce 1971 otevřeno planetárium a nová přístavba s kinosálem. Od roku 1992 ředitelkou Ing. Jana Tichá. |
||
|
||
"Napsali o sobě" použito se svolením ze stránek http://www.hvezcb.cz/ |