Se jménem význačného
českého astronoma Josefa Morstadta nemáme bohužel možnost se setkat
téměř v žádné astronomické a dokonce ani historické literatuře,
což je nepochybně obrovská škoda. Pokusme se to tedy napravit alespoň
tímto článkem, který vznikl při příležitosti pojmenování nové
planetky, objevené Petrem Pravcem [viz http://planetky.astro.cz/detail.phtml?number=19268
] a pojmenované právě na počest Josefa Morstadta a jeho bratrů
Vincence a Eduarda.
V domě U tří mouřenínů (č. p.76 na Karlově náměstí
vpravo od radnice) v Kolíně započala životní pouť Josefa a později
Vincence Morstadtových. Byli to synové obchodníka s vínem Josefa
Matyáše Adama Morstadta. Oba kluci měli ještě dalších 16
sourozenců. Když se Josef Matyáš Adam podruhé oženil, do rodiny přibylo
dalších šest dětí.
První syn Josef se narodil 14. 2. 1797, a protože tíhl od dětských
let k vědám přírodním, začal studovat na pražské univerzitě
nejprve astronomii pod premonstrátem Davidem a poté fyziku a
matematiku za Hallaschky [piarista Cassianus Hallaschka - správce hvězdárny
na piaristickém gymnáziu v Panské ulici (v konviktu)]. Josef Morstadt
vyučoval setníka Bielu v teoretické astronomii a upozornil ho na
periodicitu komety (což mu zajistilo prvenství této myšlenky ještě
před Schiaparellim, o čemž se všeobecně nemnoho ví), kterou Biela,
který byl nejenom Morstadtovým žákem, ale později hlavně
spolu-pracovníkem, roku 1826 objevil. Dále Josef Morstadt pořídil
pro berlínské hvězdné mapy, mapu (horaII) s příslušným
katalogem. Pomáhal též Hallaschkovi při zpracování díla Elementa
eclipsium (Elementa eclipsium 1826-1860, Praha 1860), vypočetl
parabolické elementy komety IV. 1825, byl spolupracovníkem sbírky
astronomických, fyzikálních a meteorologických pozoro-vání, vydaných
roku 1830. (Viz Astro-nomická, meteorologická pozorování 17. 3. 1817
- 31. 12. 1827, Praha 1930). Josef Morstadt měl již dokonce pracovat
na hvězdárně v Panské ulici, ale pro nemoc promeškal tuto možnost.
Pomáhal také při určování zemské délky této hvězdárny v
konviktu. Dále se J. M. zabýval kartografií - v rámci III. vojenského
mapování (generální mapa) prováděl trigonometrická měření a
zkonstruoval si vlastní přístroj k měření výšek. Též do
detailu rozvíjel popisnou metodu určitého jevu, místa, ve vztahu k
nadmořské výšce; vyjádření výškových vztahů geografických
jevů, tzv. hypsometrii. Létavice pokládal Josef Morstadt za kosmické
meteory a prohlásil, že Bielova kometa bude jednou létavicemi roztržena.
Rovněž se velmi zaujatě zabýval řešením Keplerových rovnic a přispěl
k vyřešení jedné z nich. Jelikož však dráha vědecká nenesla
finanční zisk potřebný k zaopatření rodiny, dal se Josef na jistější
dráhu státního úředníka a věnoval se právnictví, kde projevil
stejnou píli a nadšení jako na poli vědeckém. Stal se nejdříve
krajským komisařem v Čáslavi, poté okresním hejtmanem v Poděbradech,
krajským radou v Jičíně a posléze místodržitelským radou v
Praze. V té době dal v Praze postavit soukromou observatoř, jelikož
na svou milovanou astronomii nikdy nezanevřel a finanční situace mu
to nyní více než dovolovala. Počátkem šedesátých let odešel po
40 letech úřední činnosti do výslužby. Josef Morstadt zemřel po
krátké nemoci 7. srpna 1869 v Lichtenwaldu ve Štýrsku. Nekrolog uveřejněn
ve "Vierteljahrsschrift der astr. Gesellschaft", V. ročník,
1870, str. 1-3.
Dne 17. dubna 1802 se Morstadtovým narodil druhý syn, Vincenc. Již
jako malé děcko projevil pozoruhodné výtvarné nadání, na které
upozornil kolínský varhaník Ignác Kotrč. Již v jedenácti letech
odchází Vincenc do Prahy a stává se žákem novoměstského gymnázia
u piaristů. Byl vynikajícím žákem a po skončení gymnázia se
zapsal na právnickou fakultu pražské univerzity. I zde studoval s výborným
prospěchem. Univerzitní studium zakončil roku 1825 a nastoupil jako
Criminalbureaupraktikant u pražského magistrátu. Vedle právnického
a soudního zaměstnání se plně věnoval kresbě a malbě. Roku 1833
dosáhl magistrátního auskultanta. V roce 1834 pak nastoupil místo
druhého kriminálního aktuára u okresního soudu v Lokti a dva roky
nato byl jmenován soudním radou. V té době se sice též věnoval
kresbě, ale do své záliby se plně ponořil až po svém odchodu do výslužby
1. 12. 1867 na vlastní žádost po jedenačtyřicetileté činné službě.
Do té doby působil v Lokti, poté v Trutnově a v Hradci Králové. Po
smrti své ženy (17. 4. 1868) se vrací do milované Prahy, kde v řadě
pohledů kresbou zachycuje významnou architekturu, církevní objekty,
přední šlechtické paláce, detaily Pražského hradu i běžný život
v Praze té doby. Umělecké dílo Vincence Morstadta, přes velký časový
odstup dodnes živé, promlouvá o půvabu a kouzlu Prahy 19. století.
Morstadtovy grafické listy, kresby a rytiny jsou vzácným pramenem pro
studium stavebního a architektonického vývoje Prahy do sedmdesátých
let 19. století, kdy dokumentační fun-kci přejímá fotografie.
Dokumentární cena Morstadtových pražských vedut je ovšem až do
dnešní doby zcela nenahraditelná. Vincenc Morstadt byl umělec tělem,
duší i srdcem a ještě pět dnů před smrtí kreslil nádvoří
staroměstského konviktu. To byla kresba poslední...Vincenc Morstadt
zemřel 19. února 1875. Je pochován na malostranském hřbitově.
Pro úplnost však zmiňme i dalšího slavného Morstadta, a to
Eduarda, který se narodil roku 1821 ze druhého manželství. Eduard
byl výtečným pěvcem a hudebníkem a prvním ředitelem pěveckého
sdružení v Kolíně, které za dva roky po svém založení bylo prohlášeno
za ryze český spolek pod jménem Dobroslav. Dodnes jsou zachována
slova chvály, jelikož Eduard byl vysoce hodnocen nejen jako
nezapomenutelný a charismatický umělec, ale též pro své zásluhy o
městský archiv, který v roce 1858 uvedl do pořádku a po léta jej
svědomitě a poctivě spravoval. Snad i proto, že Eduard po léta působil
pouze v Kolíně, je tamtéž daleko více znám, než jeho nevlastní
bratři (výše uvedení Josef a Vincenc), kteří se díky svému právnickému
zaměstnání a zálibám toulali po kraji českém a v Kolíně se zdržovali
naprosto minimálně. Eduard Morstadt zemřel roku 1876 a dodnes je
zachován jeho hrob na starém zalabském hřbitově u kostela sv. Víta. |