Čeští zeměměřiči ve Lvově

Alexandr Drbal
    Ľviv (zv. Leopolis, Lwów, Lemberg, Ľvov, Lvov) , oblastní město současné Ukrajiny, v letech 1772-1918 bylo hlavním městem Království Haliče a Lodomerie a jako Praha i Království České bylo součástí říše Rakousko-Uherské. Proto sem podle nařízení státních orgánů přijížděli na práci čeští úředníci, učitelé, vědci, odborníci různých oborů, mj. i zeměměřického, a vojáci. Stále tam žilo kolem 1000 Čechů.
    Geodezie (praktická geometrie) se vyučuje ve Lvově od r.1744, kdy na Akademii Lvovské (dále jen univerzita) byla založena katedra matematiky. Tato existuje i nyní přes několik reorganizací a přejmenování univerzity, která se původně jmenovala Academia Leopoliana (Akademie Lvovská nebo Jezuitská, 1661), potom Lyceum (1773), Univerzita Josefínská (1784), Lyceum (1805), Univerzita Františkánská nebo Lvovská (1817), Uniwersytet Jana Kazimierza (1918) a Ľvivs'kyj Deržavnyj universytet imeni Ivana Franka (1939).
    Roku 1787 vedoucím katedry matematiky univerzity se stal žák českého buditele a matematika Stanislava Vydry (1741 -1803) profesor František Kodeš (1761 - 1831), rodák z Náchoda, který s přestávkou v letech 1806-14, kdy byl profesorem Univerzity Jagellonské v Krakově, přednášel matematiku a od r.1814 i praktickou geometrii až do své smrti. Zúčastnil se astronomických pozorování a r.1813 mapování Lvova. Jeho práce jsou z astronomie a matematiky, zejména algebry. V letech 1789, 1804, 1824 i 1829 byl děkanem filozofické fakulty a v letech 1804/05, 1815/16 a 1816/17 rektorem Lycea a univerzity.
    V období 1838-1840 přednášel praktickou geometrii na univerzitě jiný významný vědec, profesor fyziky August Kunzek (1795-1865), který byl děkanem filozofické fakulty v r.1828 a 1841a v letech 1832/33 rektorem univerzity. Byl autorem prací z fyziky, matematiky a meteorologie. Jako první ve Lvově se věnoval výzkumu meteorologických jevů.
    Profesor Ignác Lemoch (1802-1875), rodák z Netvořic, žák astronoma Josepha Johanna von Littrowa (1781-1840) a geodeta Simona Stampfera (1792-1864) byl na univerzitě od r. 1840 vedoucím katedry matematiky. Přednášel praktickou geometrii a situační rýsování na univerzitě a v letech 1844-1870 jako první i na Technické Akademii ve Lvově. Byl autorem prací z geodezie a matematiky i hudebních děl. Jeho učebnice "Lehrbuch der praktischen Geometrie" (Wien, 1849; 1857), první ve Lvově, neztratila na svém významu. Mezi jeho žáky patří také významný západoukrajinský buditel a básník Markijan Šaškevyč (1811-1843).
    Profesoři I. Lemoch a A. Kunzek se zasloužili o vznik Technische Akademie in Lemberg (Technické akademie ve Lvově, dále jen technika) v r.1844, první technické vysoké školy na Ukrajině, a vypracovali pro ni studijní programy. Podle nařízení vlády ve Vídni bylo přeneseno vyučování praktické geometrie z univerzity na techniku a pokračuje do současnosti. Za tu dobu proběhlo několik reorganizací a přejmenování školy: Technische Hochschule nebo Szkoła Politechniczna (1877), Politechnika Lwowska (1921), Ľvivs'kyj politechničnyj instytut (1939) a Deržavnyj universytet Ľvivs'ka politechnika (1993).
    V roce 1854 působil ve Lvově jako měřický adjunkt budoucí významný profesor geodezie Jan Marek (1834-1900).
    18. června 1871 byla na technice založena katedra geodezie a sférické astronomie, první geodetická katedra na Ukrajině, která existuje i nyní. Jejím vedoucím se stal žák I. Lemocha a Karla Kořistky (1825-1906) asistent pražské techniky Dominik Zbrožek (1832-1889). Profesor D. Zbrožek jako první začal přednášet sférickou astronomii a napsal učebnice z geodezie (1872) a metody nejmenších čtverců (1878). Zasloužil se o vznik astronomické observatoře (1877) a meteorologické stanice (1878) techniky, napsal významné práce o teorii polárního planimetru (1876) a o využití determinantů v metodě nejmenších čtverců (1884). Stvořil první nivelační síť Lvova (1880-1889) a při tom poprvé ve Lvově vykonal pozorování a hodnocení nivelační refrakce. Byl knihovníkem (1874-1889), děkanem inženýrské (1879, 1880) a strojírenské (1887, 1888) fakulty a rektorem techniky (1888/89), členem Rady města Lvova, poslancem Sejmu Království Haliče a Lodomerie (1876).
V tomto období ve Lvově působil taký František Popelák, geometr na dráze Karla - Ludvíka a člen České besedy, české krajanské společností ve Lvově založené 10.2.1867.
    V r. 1894 katedru geodezie a sférické astronomie rozdělili na katedru geodezie a katedru sférické astronomie a vyšší geodezie. Vedoucím katedry sférické astronomie a vyšší geodezie se stal 25.10.1895 žák K. Kořistky a přítel básníka Jaroslava Vrchlického, docent pražské techniky a adjunkt astronomické observatoře Václav Láska (1862-1943), rodák z Prahy, polyhistor své doby, autor více než 300 vědeckých prací. Profesor V. Láska jako první ve Lvově začal přednášet fotogrammetrii a nomografii, napsal několik učebnic, uspořádal astronomická pozorování v observatoři techniky, založil seismickou stanici (1901), sestrojil záměrné pravítko a univerzální tachymetr a napsal své nejvýznamnější práce ze seismologie, za které dostal čestnou hodnost "otce české geofyziky". Jeho článek "Zur Geschichte der praktischen Geometrie in Polen" (1907), první o dějinách geodezie ve Lvově, neztratil svého významu ani dnes. Své působení ve Lvově ukončil v roce 1911, kdy se stal vedoucím katedry aplikované matematiky Univerzity Karlovy.
    Před 1. světovou válkou působil ve Lvově a Haliči jako zeměměřič, absolvent pražské techniky (1911), budoucí významný český generál a ruský legionář Ing. Alois Eliáš (1890 - 1941). Po vzniku samostatné ČSR a Polska byl několik let asistentem katedry geodezie techniky Ing. Václav Svoboda. Vedoucí katedry prof. Dr. Ing. Kasper Weigel (1880-1941) si dopisoval s prof. Dr.h.c. Ing. Josefem Petříkem (1866-1944). Zeměměřické studie začal na technice také významný slovenský geodet Ing. Jozef Horička (1909-1975), rodák z Rovna na Volyni (Ukrajina).
    Po 2. světové válce z pochopitelných důvodů k jedinému známému kontaktu českých geodetů s Fakultou Geodetickou (FG) techniky, která vznikla 24.1.1945, došlo až na podzim roku 1983, kdy do Lvova přijel na stáž doc. Ing. Jiří Pažourek, CSc. z VÚT v Brně. Po vzniku samostatné Ukrajiny se mezistátní vzájemně výhodné vztahy rozvíjejí stabilně a kontakty mezi geodety se množí. Tak za účelem výměny zkušeností z oblastí geodetických základů a geodynamiky ve dnech 7.-11.6.1993 navštívili FG a Českou besedu ve Lvově ředitel VÚGTK v Praze Ing. Miroslav Roule, CSc. a vedoucí oddělení VÚGTK RNDr. Ing. Petr Holota, DrSc. RNDr. Jozef Podsklan a Mgr. Lubor Livora z VÚGTK se ve Lvově a Jaremče zúčastnili sympozia Geodynamic of Europe Mountain Systems, které uspořádala FG 8.-16.4.1994. Ve dnech 29.-30.3.1995 na pozvání České besedy navštívili Ing. Martin Hrdlička a Ing. Miroslav Hrdlička z geodetické společnosti s r.o. Hrdlička město Lvov a katedru geodezie techniky.
    Toto jsou jen nejznámější informace o působení českých zeměměřičů ve Lvově, takže budoucnost je mnohoslibná, protože dnes už nic nestojí v cestě vztahům zeměměřičů České republiky a Ukrajiny.
1997
Zveřejněno ve zpravodaji Historické sekce - ASTORIA 2/2001
ZPĚT